Pokud vše funguje, jak má, člověk ji nějak moc nevnímá. Jak k pití, tak k užitku. Nebereme v potaz, jak se k nám pitná voda dostává, ale ani kam mizí. Prostě to funguje a my nemáme tušení, jak složité jsou cesty, kterými jedna jediná kapka putuje až k nám, například do kuchyně. Prostě za ni zaplatíme a je nám to všeobecně fuk. Což by ovšem někdy být nemělo.
Vezměte si třeba kapající kohoutek. Nad tím skoro každý mávne rukou, a řekne si, že ono se to přece nepotento. A voda teče. Po kapkách, ale teče. I když kape jen slabě, za den je to dřez plný vody, řekněme dvacet litrů. Odhadem. Není to samozřejmě přesné číslo, ale poslouží nám k dalším počtům, a právě proto jsem volil toto jednodušší číslo
Nyní si sami spočítejte, kolik dřezů je to za měsíc a kolik za rok. Huuuups a je zde číslo zcela jiné.
Jasně že zase někdo mávne rukou a pomyslí si, že těch pár korun mu ruku neurve. Jenže kdyby to tak udělali všichni…
Vodou se má šetřit. Je to napsáno všude. A navíc oprava kapajícího vodovodního kohoutka není nikterak moc náročná a zvládnete ji i sami.
Ne, návod zde nenajdete, ale poradím vám jen stručně co a jak.
Nejprve si musíte koupit těsnění ramínka vodovodní baterie a pak jej vyměnit. Znovu říkám, nic složitého, pokud je závada tam. Pokud je to ještě někde jinde, zde už doporučuji volat odborníka, protože u něj máte i záruku na práci.
Nuže, pokud tedy již máte ono požadované těsnění, povolte kohoutek, těsnění vyměňte a kohoutek zašroubujte zpět. Jednoduché, primitivní, ale účinné. A úspora vody je zde, stejně jako úspora vašich peněz. Za malinký pakatel a chvíli vašeho času si můžete v klidu říci, že jste udělali něco pro rodinu, ale také pro přírodu a ekologii všeobecně. Tohle vědomí vás bude hřát, kdykoli se na opravený kohoutek podíváte. Nuže, směle do toho a půl je hotovo. Přeji úspěšnou opravu.
