Technické věci mě vždycky hodně bavily. A toho si všimli dokonce i moji rodiče, kteří vždycky když koupili mém bratrovi nějaké hračky, tak jsem je vždycky většinou chtěla já taky. Ale já to to přeci nemohu. Podle mého názoru za to přeci nemůže žádné dítě, které něco baví. A to, že bratr dostával autíčka, která se dala ovládat, zajímala i mě, jsem přeci nemohla. Nevím proč, ale vožení panenek v kočárku mě opravdu vůbec nebavilo. Možná je to divné, ale člověk někdy prostě takový je. Navíc ale když to tak vezmu, tak se to vlastně vyplatilo.
Protože my jsme si s bratrem alespoň opravdu hodně hráli spolu, protože jsme si hráli s jeho autíčky anebo s jeho autodráhou. Myslím si, že právě taková technika, jako autíčka na ovládání anebo autodráha je pro děti opravdu vhodná. A taky mě napadá vlastně otázka, proč vůbec autíčka a další podobná technika jsou jenom pro kluky? To si holky nemůžou taky hrát s autíčky anebo mít autíčka a autodráhu? Je opravdu tolik otázek, co bych měla, ale momentálně si nemohu na žádnou vzpomenout. Doba jde dopředu a uvidíme, co se změní.
A když to tak potom taky vezmu v realitě, tak přeci dospělé ženy taky řídí auto a další stroje, jako například klidně i motorku anebo zahradní traktor. Tohle už ale nevadí, tohle už nikdo nevidí. Protože každý má za to, že auto nebo traktor a další technika se řídí a je úplně jedno, kdo to řídí, jestli muž anebo žena. Tak proč by taky děti se nemohly hrát s autíčky? I když to jsou ženy, tak podle mého názoru se tohle hodně řeší a přeceňuje. Podle mého názoru už by neměly být hračky rozdělené, které jsou pro děti, které jsou pro kluky. Podle mě hračka je hračka a mělo by to být pro všechny, ať už je to auto anebo panenka. Jakákoliv technika, aby absolutně měla být společná pro obě pohlaví. Nebo vám se stále líbí, že se hračky stále kategorizují?
